Korálkování VI. – Daňkovice

V sobotu ráno (20.10.2001), když se všichni sešli, zadupala a zafuněla rodinka ježků a zahájila šestý díl víkendů pro rodiče s dětmi. A tato zvířátka, symbol podzimu, která se na tyto chvíle zabydlela v Selském dvoře v Daňkovicích, provázela děti i dospěláky až do neděle.
Nejdříve jsme si pořádně protáhli tělíčka při cvičení rodičů s dětmi, vždyť někteří měli hodně dlouhou cestu na Vysočinu.Jen si představte, než dofuněli z Prahy, Pardubic, Ústí nad Orlicí, Čebína , Svitav….Penzion byl krásný a to teploučko uvnitř.

Zato venku fičelo a my jsme se vydali hledat ježky. Ale nebylo to tak jednoduché. Potvůrky se nám nejen schovali do hustého remízku, ale také si své papírové tělíčko rozdělili hned na třikrát. Ale to jsme se zahřáli – pro každý díl do kopce! To byl úkol první rodinné soutěže. A když už měl každý svého ježečka, honem do teplíčka a na horký čaj.

Odpoledne si dospěláci nechali vyprávět o aromaterapii a naučili se masáže, děti se zase vyřádily venku při hrách a soutěžích. Kdo by si nechtěl zkusit hodit plcha do krabice nebo najít svůj poklad úplně poslepu. Ale to už oparvdu bylo venku “ostro”, a tak jsme se raději přesunuli na divadlo. Za spolupráce všech malých diváků ožili ježci, štěňátka i koťátka, o kterých pohádky byly.

Venku se trošku oteplilo, my se ohřáli, tak honem na druhé kolo rodinné soutěže. Ježečka máme, teď ale potřebuje pořádné bydlení na zimu. Páni stavitelé, paní architektky, rychle do práce! Naši ježečci budou bydlet opravdu komfortně, někteří i s televizí, jiní s tepelnou i hlukovou izolací, jiní s květinovou výzdobou a plnou spíží. Zkrátka co domeček, to skvělý nápad.

Den se již nachýlil, a to je čas pro výtvarné tvoření dětí a cvičení maminek. Dětem se jablíčka s červíky náramně povedla a maminky přišly trochu zničené, tatínci se divili hned dvakrát (maminkám, z čeho jsou unavené a dětem, jak jsou šikovné).

Venku tma a na stole večeře. Mnozí se už nemohli dočkat hry v lese, a to ani netušili, co je čeká. Tmu a tajemno ještě umocnilo drobounké mrholení. Týmy museli trefit podle světýlek, která představovala různou potravu.Rozpoznat, kterou se ježek živí – to bylo více pro dospěláky, pamatovat si to – to bylo zase pro děti a v cíli vyjmenovat, odměnou byla možnost sáhnout si do krabice  pro ježečka.

A už hajdy na kutě! Když děti spokojeně chrupkaly, dospěláci si hráli místo nich. A že bylo legrace!

Ráno už nás vítalo hustým mrholením. To však nevadilo, po snídani jsme ve třetím kole rodinné soutěže lovili podle pověry jablíčka pro ježečka do domečku. Líbilo se to dětem natolik, že si dali ještě jedno kolo navíc.

Potom už se maminky dorazily další lekcí aerobicu/kalanetiky a děti si zařádili při cvičení na nářadí a při pohybových hrách.

Po dobrém obědě jsme udělili ceny těm, kterým se to tentokráte povedlo, a těm ostatním rozdali dárečkové balíčky. Společně jsme si jeli prohlédnout keramickou dílničku a japonskou zahradu s bonsajemi. Nejvíce upoutali kamenní japonští draci místo plotu a oblázkové jezírko. Tak, a teď už zbývalo jen rozoučení – tak AHÓÓÓÓJ zase na jaře!